Mykény

Schliemann v Mykénách objevil první z pěti šachtových hrobek na místě, které je dnes mámo jako „okruh hrobů A". Při vykopávkách bylo objeveno devatenáct koster obklopených zlatými Šperky, zlatem a stříbrem vykládanými bronzovými zbraněmi, zlatým brněním i zlatými a stříbrnými poháry. Největší nález však na Schliemanna čekal v hrobe číslo pět - nádherná zlatá maska.

Označil ji za posmrtnou masku Agamemnonovu. Podle řeckého epika Homéra, který tvořil asi v 8. století pr, n. I., byl Agamemnon králem Achaie (dnešních Mykén) a vůdcem řeckých vojsk při tažení na Tróju. Schliemann okamžitě telefonoval řeckému králi ohromující zprávu: „Spatřil jsem Agamemnonovu tvář."Schliemann objevil velké množství nádherně zdobených předmětů,které svědčily o pohádkovém bohatství mykénské aristokracie.

A nález vyspělé architektury podpořil rozšířenou domněnku, že mykénský věk byl jedním z vrcholných období starého Sečka.Mykény byly střediskem velké civilizace, která se udržela půl tisíciletí - zhruba od roku 1600 do roku 1100 př. n. l. Její vliv v Egejském moři i v přilehlých oblastech vytlačil vliv minojské kultur na Krétě. Keramické předmìty z Mykén se našly až v jižní Itálii, na Kypru, v Egyptě, v Sýrii a v Palestině. Stovky hliněných destiček s písmem, které je známo jako „lineární písmo B", nám přibližují přísnou společenskou hierarchii a komplexní hospodářský systém, o něž se bohatství města opíralo.Schliemannovo přesvědčení, že našel Agamemnonův hrob, se pravděpodobně opíralo o dílo řeckého zemìpisce Pausania z 2. století n.l.

Ten tvrdil, že Agamemnon byl pohřben v Mykénách a že jeho vrazi, Klytaimnéstra a Aigisthos, byli pohřbeni mimo zdi města v hrobkách připomínajících včelí úl. Šachtové hroby okruhu A jsou vskutku uvnitř mykénských hradeb, dokonce přímo pod tržištěm. Pomocí moderních metod ale vědci zjistili, že tyto hroby vznikly již kolem roku 1600 pø. n. 1. Stejně stará je i „Agamemnonova maska". Několik podobných zlatých masek se našlo i později; jsou však většinou příliš stylizované, než aby se mohlo jednat o posmrtné masky v běžném slova smyslu.

Navíc trojská válka - pokud k ní došlo ve skutečnosti a nikoli pouze v Homérové fantazii - probíhala kolem roku 1200 př. n. 1., tedy asi 400 let poté, co byla do mykénských šachtových hrobů vložena těla a poklady.Dominantní strategické postavení zaujímala mykénská pevnost, neboť z ní mohlo město ovládat přilehlou nížinu i horské průsmyky až ke Korintu.

Mohutné zdivo z nepravidelných vápencových kvádrů o síle až pěti metrů se proslavilo jako „kyklopské", neboť pozdější generace měly za to, že je mohli postavit pouze jednoocí mytičtí obři zvaní Kyklópové. Hlavní vstup do města tvoří Lví brána, která vznikla kolem roku 1260 př. n. 1. Nad mohutným portálovým překladem stojí proti sobě dva kamenní lvi.Od brány vede cesta ke královskému paláci.Jeho dva trakty jsou spojeny chodbami, jež sloužily jako zásobárny. Malované podlahy a bohaté fresky na stěnách se podobají těm, které nalezneme v palácích na Krétě.

Mykéňané proto museli mít určité znalosti o minojské architektuře. Kolem paláce stojí domy méně významných občanů včetně tříposchodbvého domu zvaného Sloupový.Poblíž citadely je okruh B, řada hrobů, které pocházejí 7. pozdější doby než šachty okruhu A. Každý hrob tvoří až třicet pět kruhových řad obrovských kamenů. Rady se k vrcholu postupně zužují, takže hroby připomínají tradiční lidové úly. Mykéňané je stavěli obvykle na svahu asi po 200 let, od roku 1400 do roku 1200 př. n. 1. Přicházelo se do nich dlouhou chodbou, zakončenou mohutnými dveřmi.

Po každém pohřbu byly dveře zazděny a chodba zasypána hlínou. Nejhonosnějšími hrobkami v Mykénách je takzvaná Atreova pokladnice (Atreus byl Agamemnonovýni otcem) a hrobka Klytai-mnéstry. Přestože pocházejí z odpovídajícího období, neexistují žádné důkazy o tom, že se vskutku jedná o jejich hrobky. Bývaly v nich možná stejně bohaté poklady jako v hrobech šachtových, avšak po mnoho staletí do nich pronikali vykrádači hrobů, takže z Atreovy pokladnice dnes zbývá jen hrubá stavba.Mykénská civilizace, poslední z velkých raných řeckých kultur, náhle zanikla kolem roku 1150 př. n. I. O příčinách pádu Mykén nic bližšího nevíme. Snad byly zničeny, snad opuštěny. Řecko poté prožilo takzvaný temný věk, který trval asi šest století, až do počátků klasického období.